Chtěla bych uvést něco o mých zkušenostech s děleným stravováním a změnou životního stylu. Samozřejmě, že by se na toto téma dalo polemizovat celé, dlouhé hodiny. Ať už jste se odhodlaly zhubnout, nebo už se vám to podařilo, tak zjistíte nebo už jste zjistily, že podpora partnera a rodiny není zanedbatelná. Mně osobně se  podařilo postupně předělat, podotýkám, že jen částečně i toho mého "bůčkožrouta". Myslím, že by se mi dařilo lépe a zdravě stravovat kdybych nemusela nakupovat, vařit a péci rodině to co já nemohu (nechci) konzumovat a tím pádem bych byla ušetřena vlivu ochutnat. Pokud jste vystavena těmto pokušením, je nejlepší sjednotit stravování a vaření ve váš prospěch, odbourávat pomalu rodince všechna kalorická jídla a naučit je stravovat se jako vy. Ne v každé rodině je to možné, ale mě se to docela povedlo. Potěší mě, když manžel po konzumaci oběda skládajícího se z kuřecího masa a spousty zeleninové oblohy pochválí svůj nezatížený trávicí trakt a srovná pocity, jak by mu bylo po vepřovém, zelí a knedlících. Každý sám, má zkušenosti s předešlým, již zmíněným  pro mě velmi dobrým, ale těžkým jídlem a taky pocit po jeho konzumaci si pomoci rychle do postýlky a odpočívat. Proto jsem vyloučila z rodinného jídelníčku vepřové maso, živočišné tuky, knedlíky atd. Přestaly se kupovat levné těstoviny a rýže (typu Tesco). Nahradily je těstoviny s tvrdé, semolínové pšenice a kvalitní rýže. Rodinu pochopitelně nešidím o přílohy úplě. Velký úspěch taky sklízí sojové maso, když jsem ho začala jíst já, nemělo u nás doma velkou oblibu. Naučila jsem se ho docela dobře připravovat, nyní nepohrdne nikdo z mých rozmlsaných miláčků. Je to asi i mým působením a vlivem, že se začali víc zabývat tím co jí a jak žijí.